V současné době (20.3.2020) se potýkáme s velkou řadou omezení spojená s nákazou novým koronavirem. Tato omezení jsou, alespoň co já vidím, širokou veřejností přijímána bez většího odporu. Máme dnes zavřené restaurace, zavřenou většinu obchodů až na výjimky, zavírají se i některé továrny, omezené množství zákroků ve zdravotnictví, do MHD a obchodů musíme s rouškou a nově i všude mimo domov musíme roušku nosit. Tato opatření mají zabránit rozšiřování nákazy a předejít scénáři z Itálie. Nicméně i z televize, což je pro většinu z nás v současnosti hlavní spojnice se světem, vidíme analýzy dopadů na ekonomiku, které budou zásadní. Pro většinu populace, je toto problém druhořadý, který se nedá srovnat s problémem rozšiřování nákazy. Tohle je však bohužel jen krátkodobý pohled.
V současné době žijeme v konzumní společnosti, kde je k tomu, aby společnost fungovala zapotřebí poptávky, tedy, že lidé, organizace i stát pořád něco chtějí a kupují. Tento model se nemusí každému zamlouvat, ale prostě tak to prostě dnes funguje.
Humanita vs ekonomika
Společnost se tváří jako humánní a chce tedy zachránit všechny svoje ovečky. To je samozřejmě v pořádku, nicméně současné řešení situace, je jako u většiny řešení kompromisem. Kompromis mezi množstvím omezení běžného života s dopady na ekonomiku a zvyšujícím se rizikem šíření viru. Možná, že vám při těchto slovech vyvstanou otázky, jestli máme tu část populace, co na nákazu zemře obětovat a podobně, ale zkusme zvážit dopady současné situace s výhledem do budoucnosti. Pod ochromením ekonomiky si totiž nesmíme představovat jen, že někteří lidé si namísto koupě nového Audi ponechají ještě chvíli svou 4 roky starou Oktávku, nebo že si nekoupíme novou televizi, či budeme méně chodit na pivo a na večeři. Hluboká ekonomická krize se totiž především dotkne těch nejchudších, těch kteří dosud s jazykem na vestě spláceli složenky a před další výplatou jim v kapse zbylo akorát na rohlík s hořčicí. V posledních letech jsme si zvykli na to, že se ekonomice daří, což s sebou přináší řadu výhod, které bereme jako automatické. Se silným ochlazením ekonomiky se však nepochybně dostaví značné množství negativních skutečností.
Možné dopady ekonomické krize plynoucí z dlouhodobých omezení
- Zvýšení kriminality – Toto je zřejmě nejzásadnější skutečnost, když lidé ztratí práci a motivaci hledat si jinou, protože je jí nedostatek, uchýlí se na temnou stranu, nemusíme sahat daleko do historie, stačí si vzpomenout na devadesátá léta a bujení organizovaného zločinu, také na „rozebrání“ majetku státu mezi ty „šikovné“, kteří využili ve svůj prospěch výrazné změny ve společnosti. Nemusí to být ale jen organizovaný zločin, ale i nárůst krádeží, přepadení a dalších. S uvážením těchto skutečností, je jasné, že si to vyžádá oběti. Kolik? to těžko odhadovat, bude záležet na rozsáhlosti krize.
- Nárůst počtů bezdomovců – To se dotýká výše popsané skupiny chudých lidí, pokud jejich rozpočet bude dlouhodobě záporný skončí na ulici a nemusím asi snad ani zmiňovat, že délka života bezdomovců je rapidně kratší, než zbytku populace.
- Zvýšení počtu závislých na alkoholu a drogách – Bezvýchodná situace, jak zkušenosti praví, vede k uchylování jindy racionálních lidí k zoufalým řešením. Asi netřeba mluvit o negativních vlivech nadměrné konzumace alkoholu. Tento fakt je předchozí fází bodu výše.
- Snížená dostupnost péče – I bez krize jsme si nemohli nevšimnout diskuzí o nedostatku financí ve zdravotnictví. Chybí sestry, doktoři, někdy materiál a přístroje. Krize tuto situaci nejspíš nezlepší…
- Radikalizace obyvatelstva – Když lidé nic nemají, tak si na to zvyknou a ani nic jiného nemají, když ale žijí v dostatku a dojde ke snížení životního standardu, nebude se jim to moc líbit. Platilo vždy, že lid potřebuje své hrdiny a také obětní beránky. V časech nouze společnost hledá viníky, kteří jsou nepochybně důvodem její strádání. Stačí se podívat do historie.
- Nižší výdaje na … – pokud se stát zadluží a nemá z čeho brát bude muset snížit, kromě zmíněného zdravotnictví, své výdaje na školství, ekologii, výzkum a další odvětví.
- Psychické poruchy a zdravotní komplikace způsobené stresem. Fenomén moderní uspěchané doby jdou také ruku v ruce s špatnou ekonomickou situací.
Zmíněné dopady jsou asi ty nejzásadnější, co mě napadly, nezmiňoval jsem se o extrémnějších dopadech, jako umírání lidí na hladomor, vysoké množství sebevražd, válku o zdroje a podobné, které většinu lidí napadnou jako první a které se snad neuskuteční, to by musela být krize opravdu fatální. Výše zmíněné body, podle mého názoru, reálné jsou, ale mají jednu zásadní nevýhodu, že jsou nepřímé, tedy není mezi nimi prokazatelná souvislost s konkrétními kroky.
Jsme v dobrých rukou?
Nepřímá souvislost dopadů ochromené ekonomiky spojená s tím, že nastanou až někdy později je důvodem, proč nejsou významnou protiváhou argumentům o katastrofických vizí při masivním rozšíření epidemie. Většina lidí tedy rozhodnutí vlády přijímá jako nutná v zásadě proto, že neví, co se může stát. Jenže bohužel ani samotní představitelé vrchnosti neví, jenom se tváří že ví, protože to konzultovali přece s odborníky. Ale podobné situaci nikdo z nich nikdy nečelil. Všechny nás ovládá strach a racionalita jde stranou, proto všechna opatření přijímáme a mnohdy i vítáme. Situace je vážná, mnoho lidí umřelo a pravděpodobně ještě umře, to je smutné, ale v evoluci organismů, to tak bohužel chodí, jen my si myslíme, že jsme něco víc, než ostatní tvorové, že nám se to nestane. Nejsme, viry, které tu po miliony let redukovali populace organismů, mohou napadnout i nás. Nicméně je potřeba stanovit onen kompromis a zvážit, jestli radikálním řešením jednoho problému nezpůsobíme mnoho dalších, třeba i závažnějších.
Vláda koná v podstatě tak jak konala celou dobu svého dosavadního působení. Dělá to, co si myslí, že bude chtít většina lidí a když se někde nějaká významně velká skupina voličů bouří, pošle, nebo jim alespoň přislíbí „držhubné“. Jinými slovy náš premiér dělá populistickou politiku s rozdáváním tam, kde je největší voličský potenciál a mezitím na pozadí buduje svoje impérium (pardon holding, kterého se „zbavil“) pomocí kroků na hraně zákona a etiky. Má celý tým poradců, kteří navádí jeho reakce a kroky tak, aby při nich vypadal co nejlépe, jako hrdina.
Omlouvám se za délku článku, ale nešlo to moc rozdělit. Příště napíšu o konkrétních krocích nakázaných naší vládou. Možná, že se mýlím a že kroky se ukáží jako správné a ekonomická krize bude minimální, nicméně je třeba zvážit vždy pro a proti takto důležitých rozhodnutí. Děkuji všem za pozornost a zpětnou vazbu.
2 pings